773.776,A, Ochrana přírody- Karlštejnsko- Český kras,**,

2013 04.09., 773.776,A, Ochrana přírody- Karlštejnsko- Český kras ,**,
nominál 10,00 14,00 18,00 20,00 Kč, rozměr aršíku 173x 118 mm na šířku,
ilustrační obrázek,

wikipedia

Základní informace
Vyhlášení	19. března 1976
Nadm. výška	208 m n. m.
Rozloha	128 km²
Správa	Správa CHKO Český kras
Poloha
Stát	Česko
Kraj	Praha a Středočeský kraj, Česko
Souřadnice	49°56′27″ s. š., 14°9′44″ v. d.

ČESKÁ POŠTA

Námět známky

Národní přírodní rezervace Karlštejn (1547 ha) byla založena v roce 1955. Nachází se mezi Berounem, Vráží, Mořinou, Karlštejnem a Srbskem v chráněné krajinné oblasti Český kras (128 km²), která však byla vyhlášena až v roce 1972. Z geologického hlediska je zde v převážné míře zastoupen vápencový podklad, který je rozrytý krasovými kaňony, roklemi a mnoha jeskyněmi. Lidé osidlovali toto území již před 40 tisíci lety. V rezervaci se vyskytuje teplomilná flóra typická pro středomořskou oblast. Rostou zde druhy, které jinde v Čechách nenalezneme (např. rudohlávek jehlancovitý, včelník rakouský či vzácné druhy vstavačů). Z mnoha vzácných druhů zdejší fauny zmiňme přes 200 druhů brouků střevlíkovitých, z obojživelníků čolka velkého nebo vzácnějšího čolka horského, z ptáků např. ohroženého zedníčka skalního. V rezervaci se nalézá řada cenných, geologicky významných profilů a světově známých nalezišť zkamenělin, které do rezervace přesahují z CHKO Český kras. Na území převažují prvohorní usazeniny s četnými krasovými jeskyněmi. Nejznámější jsou Koněpruské jeskyně nalézající se uvnitř návrší Zlatý kůň, asi 5 km od Berouna. Jejich celková délka přesahuje 2 km, ale veřejnosti jsou zpřístupněny asi 600 m. V Koněpruských jeskyních archeologové nalezli množství zvířecích kosterních pozůstatků až z doby před více než půl milionem let a lidské kosti staré cca 13 tisíc let. V 15. století v horním patře jeskynního systému existovala penězokazecká dílna. Největší turistickou atrakcí oblasti je však středověký hrad Karlštejn či Karlův Týn, jehož základní kámen položil v roce 1348 na příkaz českého a římského krále Karla IV na skalní výšině (později zvané Kněží hora) sám pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Původně soukromé královo sídlo se přístavbami postupně změnilo v pevný hrad určený k bezpečnému uložení českých a říšských korunovačních klenotů. Hlavními částmi hradu jsou Studniční věž (80 m), často přestavovaná budova purkrabství, císařský palác s audienční síní a representačními prostorami, Mariánská věž s kostelem P. Marie a nejvýše se nacházející Velká věž s kaplí sv. Kříže, v níž byly v minulosti uloženy říšské a později i české korunovační klenoty, které zde zůstaly až do roku 1619.